Ahoj, vím o tobě, že jsi odchovanec klubu Paskov Saurians. Jak jsi se vůbec k florbalu v Paskově dostal?

Ahoj, ano. K florbalu v Paskově jsem se dostal někdy na prvním stupni ZŠ. Tehdy v Paskově fungovaly dva sportovní kluby (házená a florbal) a protože jsem byl už malička sportovní dítě, tak se rodiče rozhodli, ať zkusím obojí. No a mě víc chytl florbal a už jsem u něho zůstal (smích).

Na sezónu 2016/2017 jsi přestoupil do týmu FBC Ostrava. Proč to bylo zrovna toto družstvo a co tě vedlo k tomu odejít z Paskova?

V Paskově jsme měli silné ročníky 1998 a 1999, se kterými se nám podařilo v baráži přes Prostějov postoupit do 1. ligy dorostenců a následující sezónu v ní velice solidně hrát. Bohužel na další sezónu by se tým na 1. ligu nesešel. Já jsem v té době chtěl zkusit hrát na té nejvyšší úrovni. V Ostravě jsem znal hodně kluků, ať už z výběrů, či jiných akcí, díky kterým jsem se dostal na zkoušku na první trénink. Naštěstí jsem trenéry nějakým způsobem zaujmul a mohl jsem v Ostravě zůstat a hrát až do konce juniorských let (smích).

V Ostravě si většinu času hrál pod legendárním trenérem Petrem Koutným. Jak vzpomínáš právě na tohoto kouče?

Na trenéra Koutného vzpomínám jenom v dobrém. Ze začátku to pro mě sice byl šok, protože jsem si musel zvyknout na jeho velmi osobitý styl koučování, ale právě díky tomu to je trenér, který mě nejvíce ovlivnil a jsem rád, že jsem měl tu možnost si pod ním zahrát.

Teď krátká odbočka od florbalu. V Olomouci jsi studentem 2. ročníku Univerzity Palackého, kde studuješ na Právnické fakultě. Jak se zrodila právě tato volba a jaký obor přesně studuješ?

Studuji pětiletý magisterský obor Právo. Na gymplu mě (kromě tělocviku) bavily společenské vědy, tak jsem si řekl, že by to nemusela být špatná varianta. Svoje okolí i učitele jsem touto volbou poměrně překvapil, ale zatím to nějak zvládám a mám za sebou úspěšně zakončené 3 semestry, které byly bohužel kvůli covidu dost odlišné od normálu.

Kdyby ses mohl rozhodnout teď, kam nastoupíš po úspěšné maturitě, byla by tvoje volba stejná?

Ano byla, protože i když jsem i já byl zpočátku na pochybách, jestli je to správná volba, nikam jinam bych už nechtěl.

Zpátky k florbalu. V FBS Olomouc už si druhou sezónou hráčem áčka mužů. V čem bys viděl největší rozdíl mezi působením v Ostravě a v Olomouci? Bylo těžké zapadnout do nového týmu?

Největší rozdíl je samozřejmě bohužel v soutěži. Je škoda, že jsme kvůli aktuální situaci neměli možnost zkusit se porvat o postup do Národní ligy. Myslím si, že by Olomouci slušela, ale bohužel. Řekl bych, že do nového týmu pro mě nebyl úplně problém zapadnout. Když jsem přicházel, tak z Ostravy jsem znal Igiho Macháčka a z letních turnajů hráče, kteří jezdí za výběr Alfasamců, takže jsem úplně do neznámého prostředí nešel. Zároveň se nám v týmu sešla fakt skvělá parta lidí a mrzí mě, že se kvůli covidu teď nemůžeme scházet.

Zmiňuješ výběr Alfasamců. Jak bys tento tým popsal?

Jako turnajový tým, který objíždí tradiční letní i zimní turnaje, na kterých úplně nejde o to vyhrát, ale pobavit se, aktivně si odpočinout a zavzpomínat na staré dobré časy (smích).

Od začátku působení v Olomouci hraješ na pozici obránce. Vím o tobě, že v Ostravě si hrával i v útoku. Co tobě osobně vyhovuje více?

Nepreferuji ani jednu pozici. Samozřejmě každý dává rád góly a já nejsem jiný, ale řekl bych, že s mojí produktivitou jsem týmu platnější v defenzivní práci (smích).

Loňskou sezónu jste zakončili 4. místem. I přesto, že se jednalo o nejlepší umístění v Divizi za poslední roky, tak to na postup do bojů o Národní ligu nestačilo. Co si myslíš, že bylo hlavním důvodem toho, že se nepodařilo skončit v elitní trojce soutěže?

Nevyrovnanost výkonů. Dokázali jsme hrát vyrovnané partie s týmy, které nakonec v elitní trojce skončily, ale zároveň jsme dokázali prohrát s Jeseníkem, který sestoupil.

Letošní sezóna slibovala hodně. Realizační tým posílil Lukáš Kočiřík a i kádr rozšířila zvučné jména. Jaká byla tvoje osobní očekávání od této sezóny a jak bys zhodnotil její průběh, než soutěž byla přerušena?

Mé osobní očekávání bylo, že se umístíme na pozicích zaručující účast v nadstavbě o Národní ligu, bohužel začátek sezóny vypadal přesně tak, jako minulá sezóna. Naše výkony byly jak na houpačce a s výsledky jsme nemohli být úplně spokojeni. Těžko říct, jak by se sezóna vyvíjela dál, ale myslím si, že náš tým měl kvalitu na to se umístit mezi nejlepšími třemi týmy ligy.

Kromě hraní ses zapojil v FBS Olomouc i jako trenér u kategorie starších žáků. Jak se cítíš v této roli? Změnilo trénování tvůj pohled na florbal?

Je to pro mě zase něco jiného a zajímavá zkušenost. Chvíli mi trvalo, než jsem dokázal přepnout z pohledu hráče, který plní pokyny na hřišti na toho, kdo pokyny hráčům dává. Určitě se mám v tomto ohledu ještě hodně co učit. Každopádně doufám, že hráče, které na trénincích nebo zápasech vedu, tak to se mnou baví. Taky doufám, že jsem schopný jim něco předat.

A jak vidíš pokračování své trenérské kariéry v následující sezóně?

Zatím nevím, jestli dokážu skloubit školu, hraní i trénování příští sezónu. Budeme se o tom s Tomášem Hruškou ještě bavit.

Jakým způsobem se vůbec teď v této době udržuješ v kondici?

Jelikož mám ze své vesnice blízko Beskydy, tak rád chodím po horách. Když jsem v Olomouci, tak se snažím alespoň udržovat tím, že si zajdu zaběhat.

Těšíš se už na návrat na hřiště nebo ti tato pauza spíše vyhovuje?

Ze začátku byla pauza od florbalu zajímavá změna, ale teď už se nemůžu dočkat až si budu zase moct zahrát. Snad to bude co nejdřív. (DT)