Po letech to konečně vyšlo. Olomouc je v Národní lize. Jak se Vám to poslouchá?

Samozřejmě pozitivně, je to příjemné. Obrovská úleva, zadostiučinění a důležitý krok pro celý klub.

Jaké byly pocity bezprostředně po pátém zápase s Hornets? Dokážete popsat, co se Vám dělo v hlavě?

V prvé řadě to byla neuvěřitelná úleva, ten tlak, co jsme si na sebe vytvořili během posledních dvou sezón, byl extrémní. Zároveň tam byla samozřejmě čistá radost. Také to, že nemusím dělat další video rozbor, a že nás mine cestování do Havířova a baráž (směje se).

V pátém zápase série s Hornets byl postup tak blízko, ale přitom vlastně tak daleko. Jak velký kámen ze srdce Vám spadl, když se to nakonec podařilo?

No, co si budeme říkat, byl obrovský. Nikdo z nás nechtěl hrát baráž, nechali jsme na palubovce úplně všechno, tohle byla odměna.

Jak na vás působila tíha rozhodujícího pátého utkání? Když jste věděli, že zaváhat už prostě nemůžete. Nelezl vám přece jen trošičku do hlavy ten loňský pátý zápas proti Blansku?

Pár lidem údajně naběhl tento moment, ale mě to za celý zápas ani jednou nenapadlo. Naše hra v Brně se mnohem zlepšila oproti druhému utkání doma, takže jsem byl optimistický, a po našem vstupu do posledního zápasu už jsem nepochyboval o tom, že to vyjde, i když se zápas nevyvíjel podle představ. Byli jsme dobře připravení, kluci byli hodně motivovaní. A divákům jsme to nemohli udělat (směje se).

Sezóna byla dlouhá, ale z pohledu diváka se zdálo, že jste v ní vlastně nezaznamenali žádné problémy. Prolétli jste základní fází v podstatě dokonale, stejně tak druhým kolem play-up. Nastal během sezóny vůbec moment, kdy přišla nějaká, byť menší krize?

Vyloženě krizí jako takovou jsme si neprošli, menší výpadky, ať už v zápase nebo na tréninku jsme samozřejmě měli. Těžký moment byly obě porážky ve 3. kole play-up s Hornets, ale ukázali jsme sílu týmu, nepanikařili jsme a věřili naší hře. Naopak jsme se zklidnili, zjednodušili hru a vyšlo to. Kluci to odmakali skvěle.

Jak těžké vlastně bylo play-up? Srovnal byste to nějak i s loňskou sérií proti Blansku?

Úplně bych to nesrovnával. Určitě to bylo těžké. Jeden z cílů bylo jít do play-up z 1. místa, to se ukázalo jako obrovská výhoda. Myslím, že jsme z toho těžili v závěrech utkání. Loňské play-up nás připravilo na to letošní.

Dokázal byste popsat, proč to vlastně letos konečně vyšlo? Co vše jste vylepšili, posunuli, co týmu letos nechybělo oproti těm předchozím, nakonec neúspěšným ročníkům?

Vzájemný respekt, úsilí a týmovost na sto procent od všech členů týmu. Od letní přípravy po Velikonoční pondělí a oslavy. Velmi silný realizační tým, kde máme jasně rozdělené role a můžeme si vzájemně věřit.

Jak vidíte svou budoucnost u týmu? Budete působit jako trenér i v Národní lize? A budete pokračovat se stejným složením realizačního týmu, nebo přijdou nějaké změny?

Ano, příští sezónu zůstanu na lavičce jako hlavní trenér, realizační tým zůstane s největší pravděpodobností ve stejném složení. Nyní si sezónu vyhodnocujeme a chystáme se na tu další.

Máte nějakou poslední myšlenku, kterou jste ještě nevyslovil? Nějaké finální shrnutí či slova k letošní sezóně?

Moc děkujeme všem, kteří nás v posledních letech ať už podporovali nebo nepodporovali, všichni jste nás hnali dopředu. Chtěl bych poděkovat vedení klubu, za podmínky, které nám vytvořilo, za podporu a důvěru v posledních dvou sezónách. Díky patří každému členu našeho týmu, od brankářů až po šéftrenéra. Obrovské DÍKY mé ženě Renče, která to semnou během sezóny dokáže zvládat a stará se o naši skvělou rodinu. Nedílnou součásti týmu jsou „manželky“ (přítelkyně hráčů), které vytváří skvělou atmosféru a podporu hráčům, respekt i Vám holky, jste úžasné. Závěrem: DOKÁZALI JSME TO SPOLEČNĚ!! #hot16family