Tereza Hlaviznová

Ahoj Terko, bronz je určitě velký úspěch. Nemyslíš si ale, že tým mohl dosáhnout ještě víc?

„Určitě. Jak už jsem v mnoha rozhovorech zmiňovala, naším cílem bylo hrát finálový zápas a také ho zvítězit. S holkami jsme byly takto nastavené od začátku a byly jsme si vědomy potenciálu našeho týmu. Ale i přesto, že máme na krku bronzové medaile, můžeme říct, že jsme podaly výborné výkony a nemáme se za co stydět.“

Program byl velmi náročný. Turnaj trval jen pět dní a vy jste odehrály pět zápasů. Pociťovala jsi pak únavu?

„I vzhledem k přípravnému soustředění se dá říct, že to byla jedna z nejnáročnějších reprezentačních akcí. Hlavně vás nikdo nepřipraví na tu psychickou stránku věci. Ale trenéři společně s našimi fyzio udělali vše pro to, abychom po každém zápase pořádně zregenerovaly a připravily se na ten další pomocí týmových aktivit.“

Jako kapitánka máš také jinou roli, jak jsi se chovala po vypadnutí v semifinále, cítíla jsi, že musíš jít příkladem a holky uklidnit?

„Určitě jsem to hned po skončení zápasu prožívala stejně jako holky, ale po příjezdu na hotel jsem cítila, že je potřeba udělat něco, čím se společně připravíme na následující, ten nejdůležitější, zápas. Večer jsme si sedli a řekli si, co je potřeba udělat abychom tu medaili přece jenom dovezli a taky že se povedlo.“

Valentýna Zerzánová

Na mistroství sis připsala šest kanadských bodů, jsi spokojená se svým výkonem?

„Tak jsem ráda, že jsem se prosadila i bodově, ale byl to týmový výkon, který jsme dotáhly ne úplně do zlatého konce, ale s medaili na krku, takže jsem šťastná.“

V zápase o bronz jsi vstřelila úvodní, velmi důležitou branku, pamatuješ si na ni? Popíšeš nám situace a tvé následné emoce?

„Tak branku si moc ani nepamatuju popravdě, míček se tam ke mně odrazil, když to švýcarská hráčka špatně nahrála a v tu chvíli jsme věděla, že musím dát jen gól, což se povedlo a byla jsem ráda i že to byl úvodní gól.“

Jak sis užila oslavy?

„Oslavy jsem si moc užila s holkami tvoříme skvělou partu, takže o to víc jsme si to užívaly, je to skvěly pocit být 3. na světě a jsme ráda a pyšná, že jsme to dokázaly.“

Klára Horčičková

Oproti klubovému florbalu jsi nedostávala tak velké vytížení, jaká byla tvá role na střídačce a v kabině?

„S trenéry jsme byli domluveni, že budu kdykoliv připravena naskočit do zápasu a snažila jsem se co nejvíc podporovat tým a s čímkoliv komukoliv pomoct.“

Jeden bod sis nakonec ukořistila, je to zatím nejcennější bod v kariéře?

„Asi bych neřekla, že úplně nejcennější, byla jsem vděčná za to, že jsem mohla naskočit do zápasu a zahrát si na tak obrovské akci.“

Kam si uložíš bronzovou medaili?

„Určitě si ji pověsim do pokoje vedle zbytku medailí, které jsem stihla posbírat za mládežnické kategorie.“